Plavební překážky a plavební nehody

Pokud Státní plavební správa zjistí nebo je jí nahlášena plavební překážka, nebo plavební nehoda, v jejíž důsledku došlo k omezení nebo zastavení plavby v daném úseku, operativně o tom informuje účastníky plavebního provozu rádiovou stanicí na kanálu č. 80.

Plavební překážka

Pokud někdo způsobil překážku provozu na vodní cestě, je podle zákona o vnitrozemské plavbě povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, je povinen viditelně označit místo výskytu této překážky a vyrozumět o tom správce vodní cesty a Státní plavební správu.

Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, odstraní ji. Do odstranění překážky místo označí úředním plavebním značením. Překážku může odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil. Ten, kdo způsobil na vodní cestě překážku, neučinil opatření k jejímu odstranění, překážku viditelně neoznačil nebo ji neoznámil, dopustil se přestupku v plavebním provozu a může být postižen pokutou do 100 000 Kč.

Vůdce plavidla je povinen neodkladně uvědomit správce vodní cesty a Státní plavební správu v případě, že z plavidla vypadl předmět, který může vytvořit plavební překážku a nemohl ji vlastními prostředky odstranit ani ji označit nebo takovou překážku na vodní cestě zjistil a neměl možnost ji označit. Dále je povinen uvědomit správce vodní cesty a Státní plavební správu, zjistil-li přemístění nebo poškození plavebního značení, anebo poškození stavby na vodní cestě.

Pokud unikly z plavidla látky, které by mohly znečistit vodní cestu nebo ohrozit ostatní její uživatele a není v silách posádky plavidla učinit okamžitá opatření k nápravě, je vůdce plavidla povinen o tom rovněž neodkladně uvědomit správce vodní cesty a Státní plavební správu.

Státní plavební správu lze kontaktovat prostřednictvím střediska RIS (Říční informační služby) a kontakty na správce příslušné vodní cesty jsou uvedeny na spodním okraji této webové stránky.

Plavební nehoda

Plavební nehoda je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.

Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda byla neprodleně ohlášena Státní plavební správě, jíž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. Ohlašovací povinnost se však nevztahuje na takovou nehodu, jejími účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejím důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.

Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu Státní plavební správy. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo se lze důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je jeho vůdce povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.

Pokud vůdce plavidla neprodleně neohlásí Státní plavební správě plavební nehodu, na kterou se ohlašovací povinnost vztahuje nebo nedopraví k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo plavidlo, o kterém se důvodně domnívá, že mohlo být poškozeno v podponorové části, jakož i provozovatel plavidla, který neprodleně nezajistí ohlášení plavební nehody plavidla Státní plavební správě, mohou být postiženi pokutou až do 100 000 Kč.

Plavební nehody se oznamují Státní plavební správě prostřednictvím střediska RIS (Říční informační služby).

Plavební nehodovost

Vývoj plavební nehodovosti od roku 2000 je uveden v tomto souhrnném přehledu.

Plavební nehody, na nichž měla účast malá plavidla od roku 2000, jsou uvedeny v tomto přehledu.