Pokyny a doporučení pro vypracování technické dokumentace

Posouzení shody konstrukčního návrhu s požadavky předpisů je součástí rozhodování plavebního úřadu (Státní plavební správy) o způsobilosti plavidla k provozu. Je vyžadováno u novostaveb, rekonstrukcí a v případě změny určení plavidel, pro něž jsou technické požadavky způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 334/2015 Sb. (dále jen „vyhláška“). Výjimku mají rekreační plavidla, na něž bylo vydáno CE prohlášení o shodě, pokud u nich nedošlo k rekonstrukci či technickým úpravám.

Účel následujícího textu

Přečtením tohoto textu není schválení dokumentace nikterak podmíněno ani zaručeno. Jeho účelem je poskytnout obecné informace pochopitelné pro co největší množství žadatelů. S ohledem na složitost dané problematiky je informací tolik, že se na několik řádků nevešly.

Kdo může zhotovit dokumentaci pro stavbu malého plavidla?

Pro tvorbu konstrukčního návrhu malého plavidla není stanoveno žádné vzdělání, aprobace ani jiné formální předpoklady. Jedinou podmínkou je schopnost navrhnout plavidlo a zdokumentovat svůj návrh ve shodě s fyzikálními zákony a platnou legislativou.

Proč je vůbec nutné žádat o schválení dokumentace?

Činnost plavebního úřadu v této oblasti je velmi často stavebníky vnímána jako zbytečná obstrukce na cestě k plavidlu. Zkušenosti získané úřadem za více než čtyřicet let schvalování dokumentací malých plavidel ukazují něco zcela jiného. Rozhodně nejde o samoúčelný úkon, ale o cestu k provozuschopnému a bezpečnému plavidlu.

Platná právní úprava nepožaduje pro provedení konstrukčního návrhu ani pro vlastní stavbu plavidla žádnou speciální odbornou kvalifikaci. V důsledku této v technické praxi vzácné tvůrčí svobody je nutné počítat s tím, že stavebník žádnou takovou kvalifikaci nemá, nezná podmínky technické způsobilosti plavidla, případně nedokáže správně posoudit míru jejich splnění.

Posouzení způsobilosti už ve fázi projektu je výhodné zejména pro stavebníka. Předem odsouhlasená technická řešení prakticky vylučují pozdější nutné úpravy konstrukce. U stavby provedené podle schválené dokumentace je statisticky mizivá pravděpodobnost následného nevydání osvědčení plavidla. Proto ve vlastním zájmu žádejte o schválení dokumentace plavidla dříve, než zahájíte jeho stavbu.

Aby posouzení dokumentace splnilo svůj účel, musí být použitá technická řešení v dokumentaci zobrazena, popsána a odůvodněna. Potřeba vytvoření odpovídající dokumentace plavidla přinutí člověka dosud působícího v jiném oboru, aby se seznámil s obvyklým provedením lodní konstrukce, v lepším případě také se základy loďařské teorie. To se vždy pozitivně projeví na konstrukčním řešení, na jeho zobrazení a popisu. Znalá osoba ví, co a proč úřad na projektu zajímá a dokáže vhodnou formou informaci podat. Zároveň se vyvaruje zbytečných chyb a nedostatků.

Praxe ukazuje, že odborné znalosti některých osob nabízejících služby v oblasti stavby malých plavidel jsou omezené. Přestože se tyto osoby navenek prezentují jako odborně a profesně zdatné, právní odpovědnost za vlastní práci přijmout nechtějí. Přesvědčují svoje zákazníky, aby sami požádali o schválení technické dokumentace, a stavbu plavidla pak provádějí jejich jménem. Výsledkem může být návrh, za který vlastník zaplatil nepřiměřenou cenu, aniž by měl jistotu schválení technické způsobilosti a vydání osvědčení. Zpracovat projekt plavidla odpovídající současným legislativním požadavkům část z takových „odborníků“ nedokáže. Právní úprava tak nepřímo chrání i potencionální zákazníky.

Jakou dokumentaci je nutné předložit ke schválení?

Obecné požadavky na dokumentaci jsou uvedeny v článcích 1.03.1. až 1.03.3 přílohy č. 2 vyhlášky.

1.03.1. Předkládaná dokumentace je upravena v závislosti na druhu a konstrukci plavidla tak, aby obsahovala údaje nezbytné pro posouzení shody s požadavky uvedenými v této vyhlášce.

1.03.2. Dokumentace podle kapitoly 1.03.1. při rekonstrukci, přestavbě nebo změně určení a způsobu použití plavidla obsahuje ty části dokumentace uvedené v příloze č. 5, které jsou nezbytné pro posouzení shody uvažovaných změn s požadavky uvedenými v této vyhlášce.

1.03.3. Výkresy a schémata v dokumentaci podle přílohy č. 5 musí odpovídat obecným zásadám technického kreslení a písemná část dokumentace přiměřeně respektovat odborné názvosloví.

Vyhláška v příloze 5 stanoví, že

„Technická dokumentace má obsahovat všechny příslušné údaje nebo prostředky použité výrobcem k zajištění toho, aby plavidlo splňovalo základní požadavky, které se na ně vztahují.

Technická dokumentace má umožňovat pochopení konstrukčního návrhu, výroby a fungování výrobku a musí umožňovat posouzení shody s požadavky této vyhlášky.“

Dále je v příloze 5 uveden seznam nezbytných částí dokumentace.

Význam jednotlivých položek seznamu dokumentace je nutné chápat v kontextu citovaných ustanovení a úvodních vět.

1. Celkový popis plavidla je základním vodítkem pro pochopení celého konstrukčního záměru a řešení. Aby popis splnil svůj účel, je nanejvýš důležité držet se spisovného českého jazyka a odborného názvosloví. Některé pojmy jsou uvedeny přímo ve vyhlášce, s jinými je nutné se seznámit např. studiem odborných publikací. Loďařské názvosloví je obsahem také několika technických norem vydaných v češtině. Údaje a názvy uvedené v popisu plavidla nemohou být v rozporu s žádnou další částí dokumentace. Ve většině případů by celkový popis plavidla měl obsahovat
   1. druh a účel plavidla,
   2. předpokládané speciální způsobilosti (vlečení lyžaře, vlečení nebo tlačení plavidel apod.),
   3. druh konstrukce, základní stavební materiál(y),
   4. druh strojního pohonu,
   5. stručný popis konstrukce hlavních částí plavidla (obvykle jsou jimi trup a nástavba),
   6. veškeré další údaje uváděné do lodního osvědčení malého plavidla. Vzor osvědčení je v příloze č. 3 vyhlášky,
   7. seznam určených technických zařízení, která mají být instalována na plavidle (tlaková, silnoproudá, plynová a zdvihací).
2. Koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd. Tato část dokumentace se může v závislosti na druhu konstrukce a zvyklostech autora do značné míry lišit. Základem je přesné a jednoznačné vyobrazení plavidla a jeho částí formou odpovídající zásadám technického kreslení. Množství a velikost výkresů nejsou stanoveny, podmínkou je možnost ověření shody s požadavky předpisů. Mezi části dokumentace, které by rozhodně chybět neměly, patří
   1. celkové pohledy na plavidlo, tj. půdorys, bokorys a pohledy na příď a záď,
   2. pohledy a řezy znázorňující vnitřní uspořádání plavidla,
   3. pohledy a řezy znázorňující vlastní konstrukci a způsob vzájemného propojení trupu nebo trupů, nástaveb, pevné výstroje a zařízení,
   4. schémata jednotlivých systémů a obvodů.
3. Popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a používání plavidla. Obsah popisů není detailně stanoven, opět je nutno vycházet z potřeby poskytnout úřadu údaje nezbytné pro posouzení shody s požadavky vyhlášky. K obvykle poskytovaným informacím tohoto druhu patří následující.
   1. Dostatečně podrobný popis konstrukce hlavních částí plavidla, zejména pak trupu, nástavby. Popisy konstrukčních celků by měly obsahovat odkazy do výkresové dokumentace a výpočtové části.
   2. Je-li součástí dokumentace výpočet stability, je nutné se na něj v popisu odkázat.
   3. Popisy jednotlivých druhů pevné výstroje a zařízení s odkazy do výkresové dokumentace s důrazem na vyhláškou dané podmínky způsobilosti, případně doklady a podklady pro ověření jejich způsobilosti. Jednotlivé druhy zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky. S ohledem na přehlednost se doporučuje zachovat jejich pořadí. Pokud některý obvyklý druh zařízení (např. elektrická soustava) není součástí projektu a v kontextu dalších informací to není zcela zřejmé, je dobré tuto skutečnost uvést. U zařízení dodávaných jako funkční celek je možné použít informace poskytnuté výrobcem zařízení a příslušné certifikáty s tím, že bude zobrazen jen způsob připojení.
   4. Informace k podmínkám bezpečného používání plavidla a jeho zařízení a případná omezení vycházející z výsledů výpočtů nebo jiných okolností.
4. Seznam norem platných pro malá plavidla, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených pro splnění základních požadavků, pokud normy použity nebyly. V případě, že autor dokumentace postupoval při zhotovení konstrukčního návrhu v souladu s nějakou technickou normou pro malá plavidla, uvede číslo a název normy. Jedná se zejména o harmonizované normy k evropské směrnici 2013/53/EU o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES. V České republice je možné tyto normy najít na stánkách Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pod odkazem http://seznamcsn.agentura-cas.cz/vyhledavani.aspx. Do kolonky „třídící znak“ je nutné zadat číslo 32. Z nalezených se jedná o normy, jejichž název začíná slovy „Malá plavidla“. V případě, že minimálně pro ověření pevnosti významně namáhaných částí a stability plavidla technické normy použité nejsou, je nutné popsat a odůvodnit použité metody a rozsah ověření.
5. Výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd. Jde o výsledky veškerých potřebných výpočtů s výjimkou výpočtů týkajících se plovatelnosti a stability. Obecně nejde pouze o kontrolu pevnosti, také parametry různých zařízení (pohonné, kormidelní, kotevní, elektrické apod.) jsou určovány na základě výpočtů. Výpočty pro pohonné zařízení zahrnují obvykle výpočet potřebného výkonu, určení parametrů propulzního zařízení, schopnost vrtulového hřídele a jeho příslušenství přenést odpovídající síly a momenty. U kormidelního zařízení je nutné ověřit účinnost kormidelní ploutve nebo ploutví, odolnost mechanických, případně hydraulických a dalších částí a síly nutné k ovládání. Pokud je použito kormidelní kolo nebo volant, je nutné vypočítat a uvést počet otočení ovládacího prvku pro přemístění kormidelní ploutve mezi krajními polohami. Metoda určení hmotnosti kotvy je dána ustanoveními čl. 5.03. přílohy č. 2 vyhlášky. Mezi výpočty, které by měl autor dokumentace provést, patří také výpočet pojistek nebo jističů a průřezu vodičů elektrického zařízení.

   K jednotlivým výsledkům výpočtů je nutné stručně uvést také metodiku výpočtu, případně zdroj použitých vzorců a postupů.

   Po dohodě se Státní plavební správou lze provedení některých výpočtů vynechat, pokud autor dokumentace spolehlivě prokáže vhodnost řešení jiným způsobem před nebo při podání žádosti o schválení dokumentace. Za dostatečný důkaz lze považovat použití dílů nebo sestav doporučených renomovaným výrobcem za jím definovaných specifických podmínek. Výpočty také není nutné provádět v případě, že je pro přímé stanovení parametrů použita technická norma, která provedení výpočtu nevyžaduje.

6. Výpočty, týkající se zejména stability plavidla a volného boku, vztlaku a plovatelnosti, případně protokoly o zkouškách. Základním výpočtem pro určení plovatelnosti a stability je výpočet hmotnosti a těžiště hmotnosti plavidla, minimálně ve stavu prázdného a plně naloženého plavidla. Hmotnost plavidla se určí jako hmotnost všech jeho součástí. Polohu těžiště lze vypočítat s pomocí součtu násobků hmotnosti a souřadnice těžiště (momentů) dílů vzhledem k určitému bodu. Poloha těžiště plavidla vhledem k danému bodu je podílem součtu momentů a celkové hmotnosti. Výpočet se provádí ve směru všech tří os prostorové soustavy.

   Dalším nezbytným výpočtem je výpočet výtlaku trupu(ů). Provádí se obvykle postupně pro jednotlivé vodorovné vrstvy pod čarou ponoru. Jde o velikost a těžiště výtlaku vrstvy, případně jejích jednotlivých částí. Využít lze různých přibližných metod výpočtu, nejčastěji se používá tzv. lichoběžníkového nebo Simpsonova pravidla. Ve většině případů je pro tento účel nevhodný výpočet s pomocí odhadovaného součinitele plnosti trupu, nelze při něm zaručit dostatečnou přesnost a nelze podle něj zjistit těžiště výtlaku.

   Smyslem uvedených výpočtů je zjištění velikosti ponoru trupu plavidla při dané hmotnosti a ověření skutečnosti, že vypočtené těžiště hmotnosti je přibližně na svislici procházející těžištěm výtlaku. Jen v takovém případě může plavidlo plout bez stálého náklonu nebo sklonu. Na ponoru je také závislá bezpečnostní vzdálenost.

   Provedení výpočtů hmotnosti a výtlaku bývá pracné a vyžaduje určité znalosti. Mnoho autorů dokumentací se proto dovolává možnosti nahradit výpočty zkouškou po dokončení plavidla. Příloha č. 5 vyhlášky skutečně připouští předložení některých částí dokumentace až po dohotovení plavidla s tím, že se to týká protokolů o provedených zkouškách. Pevnostní výpočty trupu, dimenzování konstrukčních prvků podle technických norem však vyžadují znalost ponoru trupu. Vypočtená výška těžiště plavidla je zásadní pro výpočet stability, případně pro stanovení nutnosti jeho provedení. Proto musí být výpočet plovatelnosti proveden a předložen k posouzení ještě před zahájením stavby. Ani z pohledu stavebníka to rozhodně není samoúčelné.

   Zvláštní péče musí být věnována výpočtům a ověřování stability. Výpočet stability plavidla by měl provádět odborník. Naštěstí není nezbytné ve všech případech stabilitu počítat a ověřovat. Nutnost a případný postup ověření stability plavidla je vhodné projednat se Státní plavební správou před podáním žádosti o schválení technické dokumentace.

7. Doklady nebo protokoly o zkouškách emisí výfukových plynů prokazující shodu se stanovenými požadavky a doklady nebo protokoly o zkouškách emisí hluku prokazující shodu se stanovenými požadavky. Tyto dokumenty je nutné předložit pouze v případě použití motorů vyrobených speciálně pro dané plavidlo. V případě nových motorů půjde obvykle o běžné CE prohlášení o shodě.